S militarismem islámu je třeba bojovat vojensky a s jeho ideologií zase ideologicky. Jsou dvě fronty války proti barbarství.

Moralita proti etice

původní článek v angličtině: Ethics vs. Morality

Ali Sina

Nábožensky založení lidé věří, že moralita vychází z náboženství a pokud náboženství ztrácí pevné vedení, lidé se stávají nemorálními. Je moralita produkt náboženství? Jsou lidé, kteří nevyznávají žádné náboženství, nemorální?

Mluvil jsem s mladým muslimem, který trval na tom, že kdyby se lidé nedrželi náboženství, budou se dopouštět incestu a nic je nezastaví ani před spaním s vlastní matkou. Zeptal jsem se ho, jestli někdy osobně toužil po své matce a jestli islám byl jediný zastrašující prostředek, který mu zabránil v tom s ní souložit? Vypadal uraženě, ale před tím než odpověděl, jsem dodal, jestli se ti dělá mdlo už jen z toho, že jsem se zmínil o takových věcech, pak chápej mnoho dalších, kteří myslí a cítí věci stejně jako ty.

Velká část naší morality je naším instinktem. Incest například není připouštěn žádnou společností, ať už náboženskou nebo nenáboženskou. Jsou tu samozřejmě mentálně nenormální jedinci, kteří se vyjímají z běžné normy. Výjimkou jsou fakticky Bonobští šimpanzi v Zairu, kteří si navzájem mnou vlastní genitálie pro sociální vazby, ne však ale pro množení incestem. Většinou samci navštěvují jiné opičí klany, aby našli samici. Mladí lvi jsou nuceni opustit svou smečku a najít družku mezi lvicemi z jiné smečky.

Zajímavé také je, že manželství mezi dětmi, které spolu vyrůstají ve stejném dětském domově, jsou vzácná nebo vůbec žádná, přestože mezi těmito dětmi není žádná pokrevní příbuznost.

Ale některé mravní otázky nejsou tak jasné jako tyto dva příklady. Co je morální a co není, záleží na době a kultuře. Může se to také člověk od člověka lišit. To, co bylo morální před tisíci lety, může být nemorální dnes a obráceně. Zrovna tak i to co je morální v jedné časti světa, může být nemorální v jiných.

Vezměme si jako příklad promiskuitu. Mnoho kultur považuje promiskuitu za nemorální. Stále jsou tu však kultury, které to považují za normální. Pro nás, „západně myslící lidi“, je mít více partnerů součastně považováno za promiskuitu a nemorálnost. Ale pro muslimy, kteří praktikují mnohoženství, je to „milosrdenství Alláhovo“. V některých částech světa mají ženy více partnerů. Mezi Inuity muži běžně nabízejí svému hostu svou ženu v naději, že by tak mohla otěhotnět. Která z těch praktik je nemorální? A kdo to má rozhodnout?

Je ukazování častí těla nemorální? V srdci amazonských džunglí chodí někteří domorodci zcela nazí. Je to nemorální? Pro ně je to jejich způsob života. V některých islámských zemích jsou ženy povinné zakrývat každou část svého těla (jako když si děti hrají na duchy). Je tato morálka v pořádku? Jestliže je to definicí morality, jsou potom všechny ty ženy, které se zakrývají celé kromě obličeje, nemorální? Co ty, které se oblékají přiměřeně, ale nepoužívají hidžáb? Jsou ony nemorální? A co třeba bikiny, které nosí ženy na pláži? Jsou nemorální? A nakonec, co třeba nudisti. Jsou nemorální? Tvoje odpověď na tuto otázku záleží na tom, kdo jsi a jaký je tvé osobní měřítko morálky.

Pojďme si vzít jiný příklad: Otroctví. Je otroctví nemorální? Otroctví bylo po staletí praktikováno dokonce i velmi zbožnými lidmi. Muhammad nejenže vlastnil otroky, ale vydělával z prodeje svobodných lidí do otroctví. Byl nemorální? Pokud ano, proč bychom měli následovat nemorálního člověka, a pokud ne, proč takovou praktiku zavrhovat?

A co pedofilie? Očividně o tom všichni smýšlíme s nechutí a myslíme si, že je to hanebný akt nemorálnosti. Ale za časů Proroka nebyl pohlavní styk s devítiletými dětmi nemorální. Ve skutečnosti otec Á’iši poté, co ho o to Muhammad požádal, s trochou váhavosti nechal dceru za Muhammada provdat. V té době nikdo nezvedal obočí. Otázkou zůstává, jestli bylo v pořádku, že spaní s devítiletým dítětem nebylo považováno za špatné, a proto tedy nebylo považováno ani za nemorální? Ne všechno, co společnost bere jako morální, je v pořádku. Mít sex s nezletilými možná nebylo nemorální pro Araby před 1 400 lety, avšak je to, a bylo i tehdy, neetické. Moralita je definována okolnostmi, ale etika překračuje čas i místo. Vychází z logiky. Moralita se může měnit s kulturou, časem a lidmi. Kdo je s to určit, co je morální a co ne?

Muž v Pákistánu si může myslet, že pokud jeho žena setká se svým bratrancem, s kterým vyrůstala, bez přítomnosti třetí osoby, tak se dopustila nemorálního aktu, pošpinila jeho čest a jediný způsob, jak ji získat zpět, je svou ženu zabít. Pro něj je setkání sestřenice s bratrancem nemorální, ale zabití lidské bytosti ne.

Měli bychom rozlišovat mezi moralitou, která škodí společnost a která ne. To, co ubližuje druhým, musíme nazývat neetické a zbabělé. Otroctví například porušuje svobodu jiných lidských bytostí. Proto bez ohledu na to, jestli to kultura či společnost schvaluje, je to neetické. Před 1 400 lety nebylo nemorální vlastnit otroky. Ale otrokářství je neetické a to přesahuje čas – dokonce i Prorok věděl, že otrokářství je špatné. Proto radil svým následovníkům, aby jako akt lásky k bližnímu propustili své otroky. Přesto on sám rozšiřoval počet svých otroků, napadal město za městem a chytal svobodné lidi, kteří pak byli jeho otroky.

Kvůli tomu co Prorok řekl, muslimové propustili své otroky až byli staří, nemohli už pracovat a potřebovali péči. Propuštění těch otroků, kteří byli mladí, byl projev lásky k bližnímu a bylo to morální, ale propuštění starých otroků bez zabezpečení bylo neetické. Svatý Prorok se o tom nezmínil a staří otroci končili jako žebráci na ulicích, zatímco jejich páni na jednu stranu potěšili Alláha tím, že je propustili, a na druhou stranu se sami zbavili nutnosti pečovat o ně ve stáří. Jinak řečeno „dvě mouchy jednou ranou“.

Správnou věci by bylo v prvé řadě otroky nebrat. Ale Muhammadovo bohatství a později bohatství islámských vládců tvořili otroci a obchod s nimi.

Hidžáb, ne-hidžáb, dokonce ani nudismus nemá na nikoho kromě těch, kteří jej praktikují, žádný skutečný vliv. Není to nic, do čeho by měla zasahovat společnost. Musí by to záležet na každém jednotlivci, jaký způsob oblékání on nebo ona považuje za vhodný. Vynucování nějakého kodexu oblékání zasahuje do lidských práv člověka a omezuje jeho nebo její svobodu. Je to neetické. Ačkoliv věřím tomu, že povolení nudismu na ulicích by porušovalo práva druhých, kteří nechtějí být pohoršování exhibicionismem, nemám námitky proti nudistům na vyhrazených místech, kde mohou jít a odhalovat se. Dokud mi to nebudou strkat před obličej, nemám právo je moralizovat. Nevím, proč mají nudisti chuť se svlékat, ale pokud mě to nějak významně nezasahuje, tak se o to nestarám.

Přestože muslimové tvrdí, že uvolněnost kodexu oblékání vyvolává násilí, pravý opak je pravdou. To samé můžeme říci o hidžábu. Musí to záležet na jednotlivci. Pokud někdo chce nosit hidžáb, nikdo by mu v tom neměl bránit. Ale žádný stát by k tomu neměl zákonem nutit své občany, protože to bylo porušování jejich svobody.

Nyní si odpovězme na otázku, která se týká výměny žen. Dobře, je to cizoložství. Třebaže je to vzájemné a shodné. Otázkou zůstává, jak by se na to měla dívat nevěřící společnost. Moje odpověď je stejná, jako dal Pierre Trudeau kanadskému parlamentu. Řekl: „V ložnici není místo pro stát.“ Řekl to před více než třiceti lety a kanadská vláda si jeho radu vzala k srdci.

Nikdy jsem však své sousedy neviděl, že by si navzájem nabízeli své ženy. Upřímně, co dělají sousedi, není moje starost. Jak říkají muslimové, nebudu s nimi pohřben. Proč bychom se pak o tom měli ty a já dokonce bavit?

A teď se podívejme na islámské země, jak stát zasahuje do osobních životů jednotlivců. Ženské oběti znásilnění jsou ukamenovány k smrti tím nejhorším způsobem. To je morální? Lidé jsou bičováni, pokud jedli během měsíce Ramadánu. Ženy jsou bity a krvácejí z roztrhaných jizev za to, že jim šly na veřejnosti vidět nějaké vlasy. Řekni mi prosím, která moralita je více zvrácená?

A v poslední řadě musíme rozlišit mezi nemorálním a neetickým. Morální otázky by měli být ponechány na jednotlivcích; etické otázky musí být učeny na školách a měly by být vynucovány zákonem nebo etickým kodexem. Je promiskuita nemorální nebo neetická? Odpověď na první část otázky záleží na tom, kdo jsi. Jestliže patříš k „ultra“ liberální frakci západní společnosti nebo jsi praktikující muslim, pak pro tebe nemusí být nemorální mít více sexuálních partnerů. Ale pokud jsi průměrným západním člověkem, pak si možná myslíš, že je to nemorální. To záleží na vkusu, kultuře a vychování. Neměli by nás znepokojovat moralita této otázky. Co dospělí dělají v posteli, není naše starost. Otázka je, je-li to etické.

Jestliže je promiskuita ustanovená jako v případě polygamie, je to i tak nemorální? Ti, kdo to tak praktikují, takto asi nepřemýšlejí, ale jistě je to neetické. Manželství je sociální instituce, která toho ovlivňuje více než jen ty, kdo ten slib skládají. Nejsou ovlivněny jen děti, ale celá společnost, která se musí zavázat, že případně bude podporovat takovou rodinu, která přestává fungovat. Společnost pak platí takovým dětem vzdělání, jídlo a oblečení a stejně tak trpí následky jednání k sobě se nehodících jedinců, kteří jsou nejčastěji právě výsledkem takových nefunkčních a vysoce patriarchální rodin. Mnohoženství musí být zakázáno ne pro vlastní nemorálnost, která – jak jsme řekli – je osobní záležitost, ale proto, že je neetické. Ubližuje dětem a společnosti

Co je morální je nejasné. Náboženská morálka se už nezdá etická. A to, co považujeme za morální, už tak neplatí pro věřící. Mnohoženství, otrokářství, zvířecí objeti ani manželství s mladistvými atd. není v islámu nemorální. Ale je nemorální, když žena cestuje sama, nenosí hidžáb nebo vstoupí do výtahu s neznámým mužem.

Moralita by měla záležet osobní uvážení, neboť může být u každého jedince jiná. Ale je dobře stanoveno, co je etické.

Etické hodnoty jsou dány logikou a zlatým pravidlem (co nechceš sám, nečiň jinému). Jsou univerzální a pro všechny stejné. Krátce řečeno, to, co ubližuje druhým a porušuje lidská práva, je neetické. Dokonce i zvířata mají svá práva, která etická společnost musí chránit a respektovat.

Náboženská moralita je moralitou zastaralých lidi. Patriarchální společnosti přinesly mnoho morálních pravidel pro ženy, které umožňují mužům mít nad nimi větší kontrolu. Náboženská moralita není vůle boží. Ukazuje obavy a chtivost mužů, kteří ji vytvořili. Islám nařídil hidžáb. Má to něco společného s obavami Muhammada, co by stárnoucího muže, jak uhlídat své početné a krásné ženy a ochránit je před pohledy mladých mužů, kterých se obával jako svých rivalů? On se neustále snažil udržet důležitost toho, aby ženy poslouchali svého manžela. Má to něco společného s tím, že většina jeho manželek byla mladých a tak divokých, že je potřeboval kontrolovat?

Moralita je něco osobního, co by měly rodiče učit své děti. Ale opravdová morálnost není odvozena z prastarých doktrín a starých vír. Je smutné, že někdo udělal moralitu zajatcem náboženství. Je absurdní nařídit moralitu zašlých kultur a přemožených slov na naši moderní společnost. Moralita vychází z našeho podvědomí a našeho duchovního uvědomění. Čím více dospíváme, tím posvěcenější se stává naše jednání. Nemusíme vést morální život z touhy po odměně, nebo ze strachu před trestem, který přijde po smrti. Budeme morální, protože to posiluje naše životy. Moralita by měla být naší součástí, stejně jako jsou naše vědomosti. Opravdová moralita není nikdy v protikladu s etikou.

Etika má málo společného s náboženstvím. Jak řekl Gándhí, etika je věc ekonomie. Otázka je, kam investovat naši životní energii pro vyšší výnos.

Pokud budete investovat svoji energii do smyslových prožitků, dostanete dočasné uspokojení. Pokud ale investujete do více smysluplných věcí, budete spokojeni více.

Vést morální život neznamená vzdávat se spokojenosti. Život, který není potěšující, není hodnotný život. Je to otázka volby. Co jsme si zvolili pro uspokojení? To je otázka. Ten, kdo investuje svoji energii do služby humanitě, dostává více uspokojení než ten, kdo se oddává a obklopuje pouze světskými požitky.

To je však osobní volba každého, která vychází ze zralosti a duchovního srozumění. Moralita by neměla byt nařízena nějakou vyšší autoritou jako je stát nebo náboženství. Nařizovaná moralita, není moralitou. Ten, kdo vede morální život kvůli strachu z pekla, není morální, protože se nerozhodnul svobodně. Strach a chtění, tradiční vynálezy náboženství, jsou používány jako podněty k donucení lidí, aby přijali jejich morálku a nevytvářeli morálku společenskou. Nikdo ani žádné náboženství by nemělo lidem vnucovat moralitu. Vnucování morality lidem není etické. Náboženství, která straší své následovníky obavami z pekla, nebo je lákají slibováním ráje, je nečiní morálními. Bič a mrkvička mají lepší výsledky při trénování zvířat než při vzdělávání lidí. Jedině člověka, který si vybírá vyšší cestu svobodně, můžeme nazývat morálním člověkem.

Morální člověk volí morální život, protože ho to těší. Ten, kdo je upřímný, má radost z toho být upřímným. Raději by byl mučen, než by lhal nebo podváděl. Naše morálnost je přímo propojena i s naší duchovní zralostí. Pokud se rozvíjíme duchovně, vědomostmi, sloužíme humanitě a pracujeme pro mír , uspokojí nás to více než dopřávání si smyslových požitků. Na smyslových požitcích není nic špatného. Ale my dostáváme více radost děláním něčeho, co slouží humanitě, než dočasným uspokojováním našich smyslů.

Potřeboval by člověk, který má rád vědomosti, aby ho otec nutil k tomu se intenzivně učit nebo učení samotné? Měl by Einstein například větší potěšení ze svých vědeckých objevů, kdyby mu za to někdo slíbil nové auto, když mohl psát teorii relativity? Možná, že slibujete dítěti zmrzlinu, pokud udělá svůj domácí úkol, ale to nebude potřeba v případě dospělého který usiluje o vědomosti a cítí uspokojení z učení.

Primitivní náboženství s vámi zacházejí jako s dětmi ( ne-li jako se zvířaty). Chtějí na vás uvalit svou staromódní moralitu pod hrozbou pekla a uplácejí vás nebem, abyste akceptovali jejich zastaralou a často neetickou morálku. Jestli jste morální kvůli tomuto strachu a chtění nebo proto, že shledáváte uspokojení v tom vést morální život, zaleží na vaší zralosti a duchovním uvědomění.

Tato náboženská moralita není nařízením božím. To je moralita dávných lidí, jejich mudrců a ( v případě islámu ) jejich šarlatánů. My nepotřebujeme moralitu dávných lidí, stejně jako nepotřebujeme jejich technologii, vědu nebo medicínu. Moralita dávných lidí musí být pohřbena spolu s jejich kostmi. Moderní člověk musí zmapovat svou vlastní moralitu. Moralita se musí rozvíjet jako lidské vědomosti a pak i se rozvine i jeho uvědomění.

Nová moralita neznamená nemorálnost. Znamená to vyjít z temného věku nevědomosti a vychovat nové generace k zodpovědnosti. Člověk už dále nemůže být spoutáván bláznivým strachem a obavami z posmrtného života. Věda osvětlila absurditu náboženských konceptů a otřásla základy vír, které naši praotcové měli za tak posvátné. Pouta obskurantství jsou zlomena navždy. Dnes musíme vychovávat naše děti s uvědoměním. Musí se naučit, že lidstvo je Jedno. Stejně jako nás naši rodiče učili náboženské lži a my věřili, my můžeme učit naše děti pravdě a oni budou věřit. Následující citát je jednou takovou pravdou.

Všechny lidské bytosti jsou končetiny stejného těla. Bůh je stvořil ze stejné podstaty. Pokud jedna část těla trpí bolestí, je pak postiženo celé tělo. Pokud jsi k této bolesti lhostejný, pak nemůžeš být nazýván lidskou bytostí. – Saadi

Nemusíme lhát a děsit naše děti pekelným ohněm, abychom z nich vyrostli morální, milujícími a dobří lidé. To nikdy nefungovalo. Historie nelidskosti a zejména náboženských norem chování, jsou svědky tohoto snažení.

Jestliže milujeme svoje děti, učí se být milující. Jestliže jsme upřímní, morální a etičtí, pak se tomu také učí. Můžeme vybudovat lepší humanitu tím, že se budeme chovat humanisticky dnes. Ale nejprve je musíme naučit lásce.

Srovnejte slova Saadiho se slovy Muhammada, který řekl jedině muslimové jsou sami sobě bratry, a co se týče nevěřících:

Bojujte tedy proti nim a Bůh je vašima rukama potrestá a zahanbí a dopomůže vám k vítězství nad nimi a uzdraví hrudě věřících (9:14)

Jak vidíte, samotná víra v islám je neetická a nemorální. Nemůžeme vyléčit Lidstvo, pokud neodstraníme jeho rakovinu. Tato rakovina už dosáhla bodu, ze kterého nás začíná zabíjet všechny. Je to buď humanita nebo islám. Lidství nebude mít budoucnost, dokud se tato choroba nebude léčit. Islám musí byt eliminován teď. Včera už bylo příliš pozdě.

6 komentářů k “Moralita proti etice”

  1. Amal Říká:

    V létě pojedu na měsíc do Jemenu, budu bydlet v rodiněě svého přítele,tak až se vrátím,napíšu Vám, kde je pravda.

  2. mirin Říká:

    a budeš ji hledat? a jak? myslím, že budeš spokojená nad míru…prý jsou ochotni (muslimové) dát za každého člověka cokoli, který přejde na jejich stranu…

  3. vlk Říká:

    To co tady tady předkládáte lidem jako “objektivní” informace o islámu je jen zdůraznění toho negativního a špatného co se dnes v širokém proudu jakým je islám děje. V historii je známo, že islám na uzemí, které si podrobil zácházel s lidmi lépe než to činila většina “křesťanských” panovníků. I tak oslavovaná francouská revoluce může být z určitého pohledu prezentovaná jako brutální krvelačná diktatura. Každé náboženství, tak i islám a korán musíme interpretovat v návaznosti na dobové souvislosti jeho vzniku a dalšího vývoje. Ve středověku např. byly tzv. islámské země na daleko větší kulturní i technické úrovni než evropa. Na vašich sránkách je vidět, že se nikdo nezabýval hlubším studie pro pochopení toho co se v dnešním islámském světě děje.

  4. kelev Říká:

    to vlk: ale doba se na rozdíl od islámu změnila víš

  5. ivamati Říká:

    Z jakých pramenů čerpal človíček,který říká,že islám se choval k nevěřícím lépe než středověká křestanská Evropa?Možná místně opravdu to tak bylo,ale důvodem byla dan z hlavy.Odkazy na Historické prameny” Jsou obecného rázu.Naopak,Robert Spencer poukazuje z vlastního šetření,že útisk nevěřících byl hrozivýa utrpení křestanů a židů bylo nezměrné.

  6. Karlos Říká:

    Už dlouho jsem neviděl článek s tak hlubokým a pravdivým obsahem, jako je tento. Ali Sino, smekám klobouk!!!

Zanechte komentář

(Diskuse je moderovaná. Informativní příspěvky a věcná diskuse jsou vítány, výkřiky, propaganda a hádky o tom, kdo má lepšího boha nebo náboženství, nejsou.)

Musíte být přihlášen, abyste mohl poslat komentář.