S militarismem islámu je třeba bojovat vojensky a s jeho ideologií zase ideologicky. Jsou dvě fronty války proti barbarství.

Můžeme zvítězit laskavostí a tolerancí?

Cherson

Když se díváme kolem sebe, vidíme skutečné orgie násilí páchaného muslimy na “nevěřících”. Staré novinové titulky rychle zapadnou v paměti, připomeňme si ale některé z nich:

200 000 křesťanů zavražděno muslimy na Východním Timoru.
Masové vraždy křesťanů na Molukách.
Bomba na Bali proti australským křesťanům.
Útok na křesťanské rolníky na Filipínách.
Síkhové a hinduisté pronásledováni a často vražděni muslimy v Kašmíru a Pákistánu.
Útoky na Židy v celém muslimském, a obzvláště arabském světě.
Masakr v Moskvě.
11. září v USA, se 3000 mrtvými civilisty.
11. března v Madridu, 450 mrtvých.
Beslan.
Londýnský útok.
Další londýnský útok …

Seznam je nekonečný, a každý den se na něm objevují nová místa a jména.

A každý den nás policie informuje o zatčení “mírumilovných muslimů”, a o plánech odhalených v Itálii, Španělsku, Francii, Holandsku, USA, Rusku …

Přesto se muslimové, s podporou gangu “liberálních” politiků a novinářů, tváří nevinně, jako onen známý manžel přistižený v posteli s cizí ženou, a kladoucí otázku: Komu uvěříš? Mě, nebo tvým lhoucím očím?

A co je naprostou záhadou; existuje velké množství lidí, kteří se nás naprosto vážně snaží přesvědčit, že tento proud smrtících útoků můžeme zastavit tak, že budeme “laskaví” a “tolerantní”, a kteří jako papoušci opakují nesmyslné výroky jako “násilí vede k dalšímu násilí”, nebo “dvě špatné věci netvoří jednu dobrou”, nebo “nemůžete porazit násilí větším násilím”.

Terorismus není nic nového. Je stejně starý jako lidstvo. Arabští asasíni, židovští sikarim – “dýky”, ruští bomboví teroristé …

A NIKDY nebyl terorismus zastaven a poražen laskavými slovy nebo nastavením druhé tváře.

Naopak: historie je od dávné Asýrie, Egypta a Říma, až k moderní Velké Británii, Rusku a Francii PLNÁ příkladů, jak se proti teroristům úspěšně bojovalo – a zvítězilo – pouze násilím.

Římané přišli do Judeje a sikarim jednoduše ukřižovali. Konec teroristických útoků.

Když Mongoly cestou na Západ zaujal Starý muž z hory, horu napadli, Starého muže zajali, přivedli ho do Karakorum a pověsili ho. To byl konec děsivých asasínů, před jejichž pouhým jménem se třásli nejmocnější králové.

A jak se proti teroristům bojovalo v modernějších časech?

Lekce generála Pershinga:

Nedlouho před první světovou válkou byl generál John Pershing vrchním velitelem amerických vojáků na Filipínách. Filipínská islámská komunita začala proti Američanům páchat teroristické útoky, a brzy na to bylo zajato velké množství muslimských teroristů. Během výslechů si byli jistí svojí imunitou, protože věřili, že budou souzeni podle “liberálních demokratických zákonů”, a křičeli “Alláhu akbar”, “džihád” a “Fílipíny jsou islámská země” (zní povědomě, že ano?). Pershing ale nebyl někdo, s kým je radno žertovat. Nařídil, aby byli souzeni podle válečného, nikoliv civilního, práva.

Rozsudek zněl: popravčí četa.

To ale nestačilo. Pershing nařídil, aby byly kulky potřeny vepřovým sádlem, a aby to bylo vykonáno tak, že to odsouzení muslimové uvidí. Po zastřelení bylo tělo každého teroristy zabaleno do prasečí kůže a před pohřbením bylo pokryto prasečími vnitřnostmi. Tři z muslimů byli osvobozeni, a ti sdělili filipínským muslimům detaily o tom, co se odehrálo.

Mohli byste si myslet, že celá společnost jako jeden muž vyběhla do ulic, aby protestovala, zapalovala auta a obchody, rozbíjela okna, a zabíjela americké vojáky.

Mýlili byste se. Od toho okamžiku nedošlo k jedinému muslimskému teroristickému útoku proti Američanům.

Lekce generála Ermolova:

Když Rusko začalo s expanzí do kavkazské oblasti, setkalo se ze strany místních kmenů, obzvláště Čečenců, s teroristickými útoky.

Jednoho dne unesli Čečenci majora ruské armády. Poslali za velitelem ruských vojáků na Kavkaze generálem Ermolovem muže, který mu sdělil, že pokud zítra nezaplatí výpalné ve výši 100 000 rublů, uříznou unesenému majorovi hlavu.

Bezprostředně poté nařídil generál Ermolov uvěznění asi třiceti nejrespektovanějších mužů z vesnice a informoval ohromeného a vyděšeného muže, který mu ultimátum přinesl, že pokud se zítra unesený důstojník nevrátí ke své jednotce, všech třicet rukojmích bude pověšeno na zápraží jejich domů. A pokud nebude vrácen ani poté, nařídí pověsit celou vesnici.

Brzy ráno druhého dne přijeli s velkým respektem k branám tábora generála Ermolova dva “neohrožení čečenští bojovníci” a řekli mu, že ruský důstojník byl i se svým koněm vrácen, a že se pokorně omlouvají “za tuto hroznou chybu”.

Dobře Ermolova znali a věděli, že by svůj slib bez problémů splnil.

Lekce z turecké jachty:

Polovina devadesátých let. Z Turecka pluje do Ruska jachta. Skupina ozbrojených Čečenců na palubě oznamuje: “Všichni jste rukojmí! Zůstaňte v klidu! Poslouchejte rozkazy! Chceme osvobození našich bratrů z ruských vězení”. Turkové v té době prosperovali z ruských turistů.

Turecká policie a Zvláštní služba nalezla a zatkla během tří hodin všechny v Turecku žijící příbuzné těchto Čečenců. Policie informovala chlapíky na palubě, že jachta za pět hodin vpluje do instanbulského přístavu, a všichni pasažéři budou v dobrém stavu. Poté nechají Čečenci na palubě své zbraně a vystoupí z lodi s rukama nad hlavami. V opačném případě budou členové jejich rodin postříleni.

A za pět hodin vplula loď do přístavu, a čečenští “hrdinové” vystoupili jako hodní hoši s rukama vysoko na hlavami.

Lekce z případu palestinského šejka:

Palestinští Arabové společně se syrskými podnikli útok na americké námořnictvo v Libanonu, a syrští vojáci poté napadli Libanon a začali znásilňovat dívky v křesťanských školách (byly to arabské dívky, ale ne muslimské). A když se znásilňováním skončili, vyrazili jim přední zuby, jen tak z legrace. Když libanonští křesťané prosili Izrael o pomoc a ten poslal do Libanonu vojáky, a společně s libanonskými křesťany začal vytlačovat Syřany a Arafatovy bandity z Libanonu, Arafat požadoval zásah Spojených států, aby zatlačily na Izrael a ten se stáhl. V tom okamžiku se jakýsi přehnaně aktivní palestinský šejk rozhodl přispět svým dílem “ke spravedlivému boji muslimů”, a unesl pět sovětských specialistů, kteří zde pracovali pro nějakou libanonskou firmu. Potom informoval sovětskou ambasádu, že pokud SSSR nepoužije veškerý svůj politický a ekonomický vliv, aby přinutil Izrael ke stažení, každých 24 hodin uřízne jednomu rukojmímu hlavu.

Sověti okamžitě poslali do Libanonu speciální jednotku, aktivovali síť místních rezidentů, a unesli pět mužů, kteří byli tomuto šejkovi velmi drazí.

Za několik hodin obdržel statečný šejk balíček. V něm nalezl hlavu a genitálie jednoho ze svých přátel, a zprávu, která ho informovala, že pokud nebude do šesti hodin stát všech pět sovětských občanů před sovětskou ambasádou, bude dostávat jednu hlavu každou hodinu. A až hlavy a genitálie dojdou, všechny výcvikové tábory palestinských Arabů v Libanonu a Sýrii budou srovnány se zemí.

Ráno bylo všech pět Rusů doručeno společně s omluvami k bráně sovětské ambasády.

JEDINÁ VĚC, KTERÉ SE TEROR NEDOKÁŽE POSTAVIT, JE TEROR VĚTŠÍHO ROZSAHU A INTENZITY.

Dokáže se ale úspěšně postavit jiným “metodám” boje proti němu, jako humanismu, laskavosti, připravenosti k vyjednávání, a obzvláště appeasementu.

Poskytl jsem pouhých pět příkladů, jak se úspěšně bojovalo proti terorismu, který byl poražen. Snadno můžete najít desítky dalších. A zde jsme narazili na hlavní problém, před kterým v naší válce proti islámskému terorismu stojíme.

Technicky by Západ dokázal vyhrát tuto válku za tři měsíce. Hlavní problém, který máme, není technický, ale etický. Naše dnešní morální imperativy nám nedovolují bojovat proti islámskému terorismu oběma rukama. Války jsou vyhrávány nebo prohrávány nejprve v myslích lidí, a až potom na bojištích. Pokud chceme nové barbary 21. století porazit, musíme si připomenout, že jakéhokoliv člověka a civilizaci lze soudit podle velmi jednoduchých kritérií, z nichž ty hlavní jsou:

- JAK UMÍ MILOVAT?
- JAK UMÍ ZABÍJET?
- JAK UMÍ UMÍRAT?

Podívejte se na tato kritéria a řekněte mi upřímně, mohou takoví civilizovaní lidé, jako například dnešní Evropané, doufat ve vítězství ve válce proti primitivním, ale odhodlaným a krutým lidem, kteří mají jednoduchý, ale jasný cíl? A kdo nám může zajistit vítězství, když jim nedáme pořádnou ráno do nosu za jejich aroganci? To je znamení naší slabosti, a oni budou vyvíjet větší tlak a požadovat více.

JAK UMÍ MILOVAT? Místo Romea a Julie – zmalovaní gayové na svých průvodech s poslanci v předních křeslech. Méně manželství, méně dětí, hédonistická antireprodukční sexuální morálka, a nekonečný proud rozvodů a adopcí dětí z jiných zemí a národů – místo vlastních dětí postupný rozpad instituce nukleární rodiny a výsledek? Za co bojovat, když ani nedokážete předat svojí zemi svým vlastním dětem, protože žádné děti nemáte, a země již není vaše?

JAK UMÍ ZABÍJET? Omluvy za každého “civilistu” náhodně zabitého během boje, a neschopnost zničit celou vesnici, ze které teroristé pocházejí, a ve které je devět lidí z deseti připraveno udělat to samé co oni.

JAK UMÍ UMÍRAT? Stačí se podívat na nekonečnou diskusi o euthanásii, nebo si přečíst stejně nekonečné články o tom, jak je “lidský život posvátný” dokonce i když jde o život vraha, který má na svých rukách krev desítek obětí, nebo o pedofila a znásilňovače. A žádný trest smrti! Jaká radost pro teroristy! Jaká radost pro vrahy a jejich komplice! A jak vehementně muslimové tuto ideu podporují v NAŠICH zemích, protože v JEJICH zemích věší vrahy a znásilňovače na hlavních náměstích, a kolaboranti jsou jednoduše stříleni do hlavy na ulici, nebo jsou přivázáni ke čtyřem automobilům, a roztrháni na kusy.

A co je ještě horší: tato neo-liberální naprostá ztráta principů je nám neo-liberálními “užitečnými idioty” podstrkována jako důkaz naší “vyspělosti”.

Skutečně vyspělí lidé ale nejsou znásilňováni a zabíjeni ve svých vlastních zemích.

SKUTEČNĚ VYSPĚLÍ LIDÉ JSOU PŘEDMĚTEM ZÁVISTI A RESPEKTU – A JSOU OBÁVÁNI.

Není možné poslat komentář.